HRADEC KRÁLOVÉ A ARCHITEKTURA JOSEFA GOČÁRA

Historie města Hradec Králové

Návrší nad soutokem řek Labe a Orlice bylo osídleno již od pravěku. Poslední archeologické výzkumy dokládají lidskou činnost zde již před 5 000 léty. Pravěká fáze osídlení vyvrcholila vznikem mohutného hradiště přináležejícího ke kultuře lužické.

Přímým předchůdcem města se stalo v 9. století na ostrohu nad soutokem řek Labe a Orlice v 9. století založené slovanské hradiště. Samo město je jako první v Čechách vročeno r. 1225, a to jako královské. Za Václava II. se stává věnným sídlem českých královen – odtud bylo později odvozeno i jeho jméno.

Hradec, resp. jeho městská aglomerace, se stal jedním z nejvýznamnějších měst středověkých Čech. Ve městě byla postavena celá řada raně gotických staveb včetně areálu královského hradu. Většina těchto staveb padla posléze za oběť husitskému běsnění. O vysoké kvalitě výstavby ve 13. a 14. století svědčí dodnes ve velkém množství nalézané kamenné architektonické prvky. Charakteristickým znakem je značné využití režného cihelného zdiva.

Gotika je tu zastoupena chrámem Svatého Ducha, zbytky hradeb a tvoří podstatu mnoha měšťanských domů. V 15. století byl Hradec baštou husitství a ještě tři roky po porážce u Lipan setrvával v odporu proti císaři Zikmundovi.

Novým obdobím rozkvětu města se stalo 16. století, a to přes perzekuci po r. 1547. Období prosperity a čas renesance vrcholí v období předbělohorském. Většina domů ve městě byla přestavěna, nebo získaly zděnou podobu. Památkou na toto období je reprezentační stavba zvonice - Bílé věže s druhým největším zvonem v Čechách Augustýnem.

Roku 1639 bylo město dobyto a rok okupováno Švédy a následky toho byly pro město katastrofální. Poté - po pruských vpádechpřichází období barokní výstavby a postupné obnovy města. Posléze pak byl Hradec v létech 1766-89 proměněn ve velice moderní mohutnou bastionovou pevnost – v té souvislosti byla zbořena předměstí s četnými kostely, kláštery a také část vlastního města.

V městě se nicméně zachovala řada cenných barokních staveb, mezi nimi Jezuitská kolej s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, seminární kostel Svatého Jana, kaple sv. Klimenta a biskupská rezidence; posledně jmenované od slavného architekta J. B. Santiniho. V té době byla plánovitě založena nová sídla s novými barokními kostely, v bezpečné vzdálenosti od pevnosti, a to v náhradu za zbořená předměstí.

Pevnost postupně ztrácela svůj význam, neosvědčila se ani v roce 1866, kdy poblíž Hradce Králové došlo v okolí Chlumu k rozhodující bitvě války prusko-rakouské. Koncem 19. století za místostarosty Pospíšila byly hradby včetně bran jako pouta plánované výstavby strženy a otevřel se tak prostor k vzniku moderního města. Tak předchozí výstavba pevnosti umožnila paradoxně plánovité budování moderního města.

K úžasnému rozkvětu města došlo počátkem 20. století a zejména pak v létech první republiky, za starosty Františka Ulricha. Ten na plánování města a stavbu významných budov zainteresoval řadu skvělých architektů té doby, v čele s Kotěrou a Gočárem. Město oživené navíc řekami a jejich nábřežími, zkrášlené zelení podél nich prostupující do středu města, s radiálně místěnými obytnými okrsky a excelentně vyřešenou dopravní infrastrukturou se tak stalo vpravdě výkladní skříní a příkladem pro města ostatní.

Socialistické éra svými postoji k urbanismu a architektuře městu na kráse nepřidala, i když v té době zakládaná sídliště svým řešením patřila k tomu „lepšímu“, co v oné době vznikalo. Tradice kvalitního urbanismu a architektury tu byla přece jen vžitá. Rovněž v posledních létech tu vznikla řada pozoruhodných staveb, jako pedagogická fakulta, vědecká knihovna, autobusové nádraží či rozšíření fakultní nemocnice.

Architektura Josefa Gočára v městě

Arch. Josef Gočár vytvořil v Hradci Králové postupně mimo jiné:
- činžovní domy v ulici Bratří Čapků
- schodiště u kostela Nanebevzetí Panny Marie
- Anglobanku
- koželužskou školu
- státní gymnasium
- obecné a měšťanské školy
- mateřskou školu
- církevní Sbor kněze Ambrože
- regulační plán města
- úpravu Ulrichova náměstí a regulaci Labské kotliny
- regulaci a úpravu nábřeží u Kotěrova muzea
- plány zeleného pásu kolem města
- ředitelství Státních drah
- pomník TGM a úpravu Masarykova náměstí
- Tyršův most
- okresní a finanční úřady (dnes sídlo magistrátu)
 
1909-10
1923-4
1923-4
1925-7
1926-7
1927
1926-7
1926-8
1926-31
1926-8
1927-8
1928-32
1930
1931-33
1932-6
Řada jeho dalších návrhů přitom nebyla realizována.

Fotodokumentace vybraných Gočárových děl

Masarykovou náměstí Sbor kněze Ambrože
Masarykovou nám. s pomníkem TGM
(Pomník presidenta a úprava náměstí)

Sbor kněze Ambrože
(Ambrožův sbor)

Gočárovo schodiště Gymnázium J.K.Tyla
Gočárovo schodiště
(Schodiště u kostela Panny Marie)

Gymnázium J.K.Tyla
(Státní gymnasium)

Mateřská škola Magistrát města Hradce Králové
Mateřská škola J. Gočára
(Mateřská škola)
 
Magistrát města Hradce Králové
(Okresní a finanční úřady)

Za účelem prezentace architektury 20. století nechalo Statutární město Hradec Králové vyznačit procházkový okruh – Moderní město. K němu, Gočárovi a Kotěrovi vydalo i publikace, které jsou návštěvníkům bezplatně k dispozici v obou městských Informačních centrech (adresy: Hradec Králové 1, Velké náměstí 165 – Hradec Králové 2, Gočárova 1225). Pracovník IC bude návštěvníkům k dispozici přímo v Muzeu VČ.

 

Webdesign by David Jirků